Již v pondělí jsme se dočkali prvního sněhu a naše vozy vyjely do ulic. A jak už to v zimním období bývá, je nutné řešit sníh a led, který pokrývá silnice.
Jedním ze způsobů odstranění je posypová sůl. A jak vlastně takové solení funguje? Vrstvičku sněhu, která je na vozovce, sypač posype solí a problém je vyřešen. Voda obecně mrzne při teplotě 0 °C. V případě, že se smíchá se solí, posune se její bod tuhnutí o něco níže. Ve vodě se totiž rozpuštěná sůl brání molekulám vody ve vytváření pevných krystalů.
Chceme tedy docílit smíchání sněhu se solí a následné rozpuštění. Při příliš nízkých teplotách už ale solení silnic nemá smysl. Stejně tomu tak je při vysoké vrstvě sněhu na silnici, kde je nejdříve nutné sníh mechanicky odstranit. Pro větší efektivitu se pak používá solanka, což je sůl rozpuštěná ve vodě.
A proč se někdy sype sůl na čistou a suchou vozovku? Zde jde zkrátka o prevenci, kdy naši pracovníci podle předpovědi počasí vědí, že v následujících hodinách začne sněžit. Začíná se tedy s tzv. „podsolováním“- na vozovce je sůl a s dopadajícím sněhem se okamžitě smísí. Uježděná vrstva sněhu se solí se totiž rozbíjí o dost hůře, navíc je lepší předcházet tomu, aby se taková vrstva na silnici vůbec netvořila, může to mít za následek dopravní komplikace.
Posyp solí však funguje jen do zhruba dvoucentimetrové vrstvy uježděného sněhu. Záleží také na povětrnostních podmínkách, kdy je sůl efektivní do -7 až -9 °C, poté její použití ztrácí smysl a musí se použít jiné prostředky.
Pozor – na některých místech se však solit nesmí. Posypová sůl má bohužel i svou nevýhodu a tou je vliv na životní prostředí. Přílišné solení způsobuje přesolení půdy v okolí silnice a to má dopad na její kvalitu a na plodiny v okolí.